Co je to entropie? Entropie ve fyzice je míra neuspořádanosti. Zjednodušeně řečeno – entropie je měřítko naší nevědomosti nebo nejistoty o fyzickém stavu systému. Vysoká entropie je v podstatě synonymem neuspořádanosti a chaosu. Slova jako chaos, nepořádek, nejistota, neorganizovanost jsou pojmy, ke kterým máme často vytvořenou negativní emoční vazbu. Ve skutečnosti chaos a neuspořádanost jsou nezbytné aspekty naší existence; nejen nezbytné, ale svět se fyzikálně pohybuje právě směrem k entropii. Přirozeně inklinuje k chaosu a fyzikální anarchii. Entropie nám může pomoct mnohé pochopit. Třeba to, proč často snaha maximalizovat jistotu, snaha mít věci co nejvíce pod kontrolou, nevedou k výsledkům, které nás v závěru uspokojují.
Naše mysl je designovaná tak, aby podporovala věci, které pravidelně vyžadujeme, ale zároveň, aby byla dostatečně flexibilní a mohla reagovat na nové situace v životě. K tomu je potřeba, aby měl mozek určitou míru entropie – tendenci k neuspořádanosti, chaotičnosti. Zjistilo se totiž, že nízká entropie neboli vysoká organizovanost v našem mozku, vede k rigidnosti v myšlenkách a chování, a je spojena často s duševními problémy jako jsou úzkosti, deprese a OCD (obsedantně kompulzivní porucha). Typické pro tyto duševní komplikace je právě neschopnost čelit nejistotě. Člověk je v takovém stavu zacyklen v negativních myšlenkách, ze kterých je pro něj velmi obtížné vystoupit.
PSILOCYBIN & MOZEK
Neurovědec Robin Carhart-Harris ve svých výzkumech s psilocybinem (aktivní látka lysohlávek) ukázal, že mozek v hlubších stavech transu vykazuje velmi vysokou entropii. Mozek se vlivem této zkušenosti dostává do jakéhosi stavu anarchie (Harris tento fenomén někdy nazývá „anarchický mozek“).
Jakým způsobem vzniká entropický mozek je nadmíru zajímavé. V našem mozku je oblast, které říkáme síť výchozího režimu (DMN – Default Mode Network). Tato část mozku je klíčová pro naše každodenní činnosti. Zde se nachází centrum spojené s naším mentálním egem. Můžete si tuto část mozku představit jako úředníka nebo vrátného, jehož účel je filtrovat a koordinovat informace, které k nám z reality přicházejí. Smysl této funkce je jednoduchá – pomáhá nám přežívat v této realitě, udržet si určité ustálené pojetí reality. Jenže má to jeden háček. Někdy se totiž stává, že z úředníka se stává ambiciózní dozorčí, jenž zatouží mít věci maximálně pod kontrolou. Harris zjistil, že čím více je tato část mozku aktivní, tím více dochází ke snížení entropie, což v důsledku vede rigidnějším vzorcům myšlení a chování a k postupné degradaci duševního života.
Neurovědec Harris rozpoznal, že účinek vyvolaný psilocybinem oslabuje právě funkci této části mozku, což dává mozku zcela nové a mimořádné možnosti. V okamžiku, kdy se oslabí nadvláda dozorčího, začíná do mozku proudit z reality mnohem více informací. Neurony začnou spolu komunikovat jak divý. Mozek se stává svobodnějším, začíná si vytvářet mohutnou síť nových neuronových spojů a zároveň je schopen přehodnocovat a vypínat své dosavadní zažité vzorce myšlení a vnímání reality. Je to zcela fascinující jev, jenž pomáhá pochopit jakým způsobem psychedelika pomáhají nejen v rámci seberozvoje, ale i lidem trpícími duševními potížemi.
Psychedelika, v terapeutickém kontextu, umožní člověku vystoupit ze svých zacyklených vzorců uvažování a podívat se na realitu a na své problémy z jiné, mnohem širší, perspektivy.
MYSTICKÝ PROŽITEK
Po celá tisíciletí se zdá, že si mystici navozovali různými technikami religiózní stavy, které si mnozí automaticky zařazují do kategorie víry neslučitelné s vědou. Ve skutečnosti mystický prožitek je dnes už terminus technicus, který je používán mnohými neurovědci, psychology, právě díky zkoumání psychedelik. Mnozí vědci již takovou zkušenost nepovažují za patologii, neboť se ukazuje, že mohou mít kladný vliv na život člověka. Snaží se tyto stavy pochopit a vysvětlit z pohledu fungování mozku. Vědci z Johns Hopkins University zveřejnili průkopnickou studii, která prokázala, že psilocybin má schopnost u účastníků vyvolat silný religiózní prožitek a to i u lidí, kteří se před tím identifikovali s ateismem. Dobrovolníci v tomto výzkumu považovali tyto zkušenosti za velmi smysluplné a bylo vidět, že vyvolávají trvalé pozitivní změny v postoji a chování.
Ve stavu spirituálního prožitku je možné získat obrovský nadhled, kdy začnete vidět věci na makroskopické úrovni. Už nejste jednotlivec izolovaný od života, jak se kolem vás odehrává, ale jste se vším propojeni sítí života. Prožitek se však neodehrává na úrovni rozumu či logiky, ale je to procítěný stav propojenosti se vším kolem sebe. Často je prožitek spojen s pocitem obrovské lásky a stavu jakési pokorné bezvýznamnosti, která však není pojena s negativními pocity.
Mnoho lidí svědčí, že náboženský zážitek šel ruku v ruce s odevzdaností a vzdání se vlastní kontroly a jistot. Zatímco náboženské systémy se snaží vytvořit organizovaný a koordinovaný systém, zdá se, že spirituální prožitek, který se přibližuje hlubokému mystériu jde opačnou cestou.
CHAOS
Proč máme ke slovům jako je chaos, nejistota, neuspořádání negativní vazbu? Etnobotanik a filozof Terence McKenna se v tomto kontextu zmiňuje, že chaos je to, s čím jsme ztratili kontakt a proto má tak špatné jméno. Bojí se ho dominantní archetyp našeho světa, kterým je pojetí identity, ega toužící po řízení a moci. Jeho existence je definována v termínech kontroly.
Vysoce entropický řád uznávali již staří Indové a nazývali jej rta. Rta se vyjevuje souběžně s tím nakolik se vzdáváme snahy věci kontrolovat. Dá se tedy říct, že vůle kontrolovat život sobě i druhým nejde vstříc kosmickému řádu rta. Chaos, jak ošklivě nám slovo zní, leč z chaosu přichází vše nečekané – humor, láska. Pochopení kosmického řádu rta lze skrze nelpění na jistotách a otevření se vnitřní anarchii – vysoké entropii.
Krásný den
Jirka
Zdroje:
Hypotéza entropického mozku začala jako koncept navržený Robinem Carhart-Harrisem v roce 2014, ale od té doby byla podložena řadou empirických studií a analýz https://pharmrev.aspetjournals.org/content/71/3/316#ref-40
https://pharmrev.aspetjournals.org/content/71/3/316
Studie Johns Hopkins university: https://www.hopkinsmedicine.org/…/spiritual_effects_of…