Drogy a alkohol je krásný téma, na kterém se dobře ilustruje nakolik je naše utváření názoru racionální a nakolik si ho utváříme pod vlivem nějaké společenské ideologie. Ačkoliv víme, zcela objektivně, že alkohol je regulérní droga, a nejen to, ale svými riziky se v mnohém rovná látkám, které klasifikujeme jako tvrdé drogy (níže přikládám odkazy), přesto jej lidé často jako drogu neklasifikují. Nezřídka se mi stává, že člověk, který v ruce drží skleničku s alkoholickým nápojem, je schopen vyřknout větu, že by se v životě žádné drogy nedotkl. To zní podobně paradoxně, jako kdybych jedl cukrovou vatu a tvrdil, že cukru bych se nikdy nedotkl.
Nejsem zastáncem represivních opatření. Alkohol by měl zůstat plně dostupný a legální. Jsem zastáncem svobody. Nehledě na to, že jakákoliv válka proti drogám se ukazuje jako neefektivní a kontraproduktivní. Koneckonců je každého věc, jak se svým tělem nakládá. Přijde mi však nefér, že alkohol si lze koupit na každém rohu, zatímco, jiné látky, často i s léčivým a terapeutickým potenciálem, jsou ilegální a hrozí za jejich konzumaci, nákup či prodej lidem vězení.
Osobně jsem alkohol vyřadil ze svého života krátce před svými devatenáctými narozeninami. Pil jsem jako všichni kolem mě, ale nedávalo mi to smysl. Necítil jsem se nikdy komfortně v prostředí, kde se pilo. V raném mládí jsem se několikrát opil, ale druhý den jsem si říkal: „proč?“ Žil jsem tehdy jako muzikant, relativně bezstarostným životem, nechodil do školy, nepracoval a dělal jsem jen to, co mě baví. Byl jsem spokojen a neměl žádný důvod si pravidelně „vylít“ hlavu, abych na chvilku zapomněl na útrapy všedních dnů. Takže jsem se jednoho dne rozhodl, že alkohol prostě nepotřebuji k životu a od té doby jsem se nenapil. Tento experiment, s odstupem času, hodnotím jako jedno z nejlepších rozhodnutí mého života.
VLIV NA MOZEK
Myslíte si, že pijete málo? Ve skutečnosti neexistuje malé množství. Mnoho lidí si myslí, že pije střídmě, přitom kolikrát popíjí každý den nějakou tu „zdravou“ skleničku po obědě, po večeři, o víkendu trochu víc, občas nějaká oslava. Prý je to zdravé. Ono to nějaký benefit zřejmě má. Jenže benefit získaný z alkoholu má svoji daň a nejsem si jistý, jestli za to stojí. Nežádoucí dlouhodobý efekt pravidelného pití se totiž sčítá a násobí, ačkoliv si změny nemusíte v krátkodobém horizontu vůbec všimnout. Zvláště, praktikujete-li „zdravé“ popíjení po dobu mnoho let či desetiletí.
Možná znáte pocit vývojové stagnace. Často lidé ve středním věku zažívají pocit, jako by se už dál neposouvali. Nechci za vše vinit alkohol, ale alkohol je jedním z faktorů tohoto jevu. Alkohol je neurotoxin, poškozuje (nikoliv zabíjí) vaše mozkové buňky. V okamžiku, kdy dochází k interakci alkoholu s mozkem, jedna z věcí, která se děje je, že vypíná vzájemnou komunikaci některých neuronových spojů. Alkohol působí jako celkový tlumič centrálního nervového systému. Zamezuje funkci neuronů tak, že snižuje jejich schopnost přenášet elektrické impulsy. Celkový „inhibiční“ účinek alkoholu na mozek je velmi podobný účinku, který vyvolávají drogy, jako například heroin.
Dříve si lidé mysleli, že mozek se již v dospělosti nevyvíjí. Dnes však velmi bezpečně víme, že to není pravda. Mozek má potenciál se vyvíjet po celý život a člověk si může i ve stáří vytvářet nové neuronové spoje. Říká se tomu také neuroplasticita. Vědci zjistili, že v dospělosti vznikají i nové neurony, což je proces zvaný neurogeneze. Nicméně stářím se aktivita mozku zhoršuje a proto je mozek potřeba udržovat v kondici. Pokud však pijete, zvláště je-li vám 40 a víc, znevýhodňujete schopnost mozku se vyvíjet a udržovat jej v dobré formě. (Altman, J. a Das, GD Autoradiografické a histologické důkazy postnatální hipokampální neurogeneze u potkanů. Journal of Comparative Neurology 124 (3): 319–335, 1965)
Laicky řečeno, pití alkoholu dělá člověka, z dlouhodobého horizontu, hloupějším. Neznamená to, že vám inteligence klesne ze dne na den o 50%, ale vaše pití brání vašemu mozku ve schopnosti se rozvíjet a z dlouhodobého horizontu to znatelně ovlivní vaše myšlení. Je potřeba si přiznat, že s přibývajícím věkem máme horší schopnost měnit své ustálené vzorce myšlení a chování. Tato schopnost je totiž závislá na tvorbě nových neuronových spojů. Do určité míry je to spojeno s ustáleným životním stereotypem. Mozek z pohodlnosti přestává tvořit nové spoje. Zatímco (obrazně řečeno) vyježděné neuronové koleje nám znemožňují vyjet mimo jejich dráhu. Proto je pro lidi nad 40 let velmi těžké přijímat nové vzorce myšlení. A právě alkoholem si zvyšujeme potlačování neuronových spojů ještě více a to je obrovská škoda. Občas se objeví zpráva, že malé množství alkoholu je pro mozek v pořádku. Pro mozek zřejmě neexistuje bezpečné množství konzumace alkoholu. Dokonce i „mírné“ pití nepříznivě ovlivňuje téměř všechny jeho části.
JE ALKOHOL K NIČEMU?
Není. Nedémonizuji alkohol. Používám ho totiž také. Například jako rozpouštědlo, desinfekci, do kapek k nakládání bylin. Nepoužívám ho však jako otupovač nervového systému. Rád si užívám reality a spíš mě zajímá opak, jak být bdělým a jak lépe navnímat svět kolem sebe.
IMUNITA
Alkohol, stejně jako celá řada drog, má imunosupresivní účinky. Což znamená, že potlačuje funkci imunitního systému. Alkohol urychluje zánětlivé reakce. V chřipkovém či jiném virovém období je potřeba vyvarovat se pití alkoholu, neboť alkohol zvyšuje náchylnost k virovým i bakteriálním infekcím. Alkohol zvyšuje pravděpodobnost akutních respiračních onemocnění, onemocnění jater a některých druhů rakoviny. Alkohol například mění počet a relativní zastoupení mikrobů ve střevním mikrobiomu, což je rozsáhlé společenství mikroorganismů ve střevě. Tyto organismy ovlivňují zrání a funkci imunitního systému, což má dalekosáhlé neblahé důsledky i mimo střevní systém. Můžete prostudovat odkazy zde nebo zde.
ZÁVISLOST
Alkohol funguje podobně jako antidepresivum. Člověk se může ve fázi úzkosti pod vlivem alkoholu „uvolnit“ a mozek se tím může zbavit určitého odpadu. Tento efekt je však velmi instantní a z dlouhodobého horizontu alkohol dělá přesný opak.
Alkohol je návykový. Nemá sice tak strmou křivku závislosti jako opiáty, což ho ale v určitém směru dělá zrádnějším. V angličtině existuje termín high functional alcoholic (vysokofunkční alkoholik). Velké procento alkoholiků spadá do této kategorie. Funkční alkoholik je někdo, kdo zná svojí hranici, funguje v běžném životě normálně, má práci, může to být svědomitý člověk, který nezanedbává svoji rodinu. Alkohol se však pro něj stává důležitým, nezbytným společníkem. Málokdy si však takový člověk přizná, že je alkoholikem. Koneckonců pijí jeho přátelé, pije prakticky celá společnost, rodina. Obklopen společností, kde většina lidí pije, mu jeho zlozvyk připadá normální. Tímto je udržován v iluzi, že je vše naprosto v pořádku.
Závislost je obecně nesmírně zajímavé téma, jeho příčina totiž neleží ani tak v látce samotné. To, že někdo sahá po návykových látkách má souvislost s psychickým nastavením dotyčného. Téma závislosti je však pro samostatný článek.
Stručně řečeno – alkohol vás přiměje k tomu, abyste se domnívali, že se ve skutečnosti cítíte skvěle (spíše jen lépe, pokud pijete, abyste překonali něco emocionálně obtížného). Výsledkem je, že stále pijete, abyste uvolnili více dopaminu, ale zároveň měníte jiné mozkové chemikálie, které zvyšují pocity úzkosti. Alkohol extrémně ovlivňuje mozkové „centrum odměn“ podobným způsobem jako to dělá pervitin nebo kokain. Alkohol se vám snaží namluvit, že se cítíte dobře, působí v podstatě jako krátkodobé anxiolytikum, to vás přiměje tento stav opakovat a hledat neustále příležitosti, kdy si tento stav vyvolat. Alkohol je jako falešný přítel, který vám maže med kolem pusy, plácá vás po zádech a říká vám falešné lichotky o tom, jak jste nejlepší na světě, a to vše proto, aby nad vámi získal vliv.
SPIRITUALITA
Ačkoliv je alkohol součástí mnoha ritualistických kultů a v křesťanské tradici má svoji roli, jsem hluboce přesvědčen, že alkohol člověka odpojuje od duše a spirituality. Všímám si, že alkohol lidem brání vnímat a chápat jemné věci, oslabuje psychiku, otupuje smysly. Alkohol v chemii působí jako extraktor aktivních složek bylin. To samé dělá i s lidskou myslí, odděluje jí od duše a funguje zároveň jako amplifikátor ega. Pokud si přejete vnímat jemné souvislosti, proniknout do hlubších tajů podstaty existence, snažte se pití alkoholu minimalizovat, ideálně ho neužívat vůbec.
Chápu, že tento text nebude oblíben u celé řady lidí, neb žijeme ve společnosti, kde alkohol je jedním z hlavních aspektů naší kultury a každodenní pití je mnohými vnímáno kladně. Věřím ale, že třeba někoho článek inspiruje, přinejmenším k zamyšlení.
Jirka 🙂