Proč nesoudit druhé a nepoužívat argument na osobu? Každý se dopouští nějakého soudu. Mnoho lidí o sobě tvrdí, že nikoho nesoudí a pak vyřknou paradox:
„Jarda je blbec, protože každýho soudí“ a neuvědomují si, že tímto vlastně soudí Jardu. Nutkání kritizovat, všímání si chyb je přirozené a i ostrá kritika může být žádoucí. Je však potřeba si dávat pozor, co je skutečným cílem takové kritiky. Opravit chybu? Nebo znemožnit oponenta?
Často slýchávám, v kontextu s argumentem na osobu: „já bych to nikdy takhle neudělal, to bych nikdy neřekl, takto bych se nikdy nesnížil.“ Posuzujeme druhý z vlastní nadřazené perspektivy. Argument na osobu, utočení na osobu, zesměšňování osoby je nejtoxičtější způsob vyjádření názorů. Pokud nám vadí chování druhých, je přirozený, že máme lidský pocity, emoce a nabízí se racionální kroky a volby, které můžeme učinit. Nic z toho však nedává člověku oprávnění předstírat, že řešením je druhé odsuzovat, zesměšňovat, útočit či dokonce člověka trestat. Kritika je přirozená, ale lepší než dát do centra kritiky osobu, je lepší zaměření se na to, co je spouštěčem toho, co nám vadí. Co člověka vede k jeho postojů, k tomu, co považujeme za chybné? Proč nám to vlastně vadí?
Kritika osoby, soud či uvalení trestu je nejen slepou uličkou, ale problém dělají ještě horší. Nevíte, co se děje uvnitř druhého člověka. Než začnete druhého člověka soudit a odsuzovat, zvažte možnost, že neznáte celý příběh. V nejlepším případě známe jen střípky toho, co život druhého člověka obnáší nebo co nese. Neznamená to omlouvat škodlivé chování druhých, neznamená to nereagovat na zhoubné názorové postoje, ale neodepisujte člověka, snažte se raději pochopit, proč se věci dějou.
Lidi dělají to nejlepší, co mohou. Život je složitý! Lidi jsou komplikovaní! Vidět chybné vzorce v chování u druhých nutně nevyžaduje, abychom druhého člověka odepisovali nebo oblékali do svých soudů a odsouzení. Je úžasné, jak rychle se měníme v neomylného osobního životního kouče, když jde o život jiného člověka! Mezitím přivíráme oči nad tím svým. Podívejte se, je váš život dokonalý? Pravděpodobně ne. Je něčí?
Soudit a napadat druhého bolí. Způsobuje se tím bolest druhému. Je s tím spojeno odmítnutí, nepochopení. Než se tedy necháte chytit do pasti své vlastní spravedlnosti, zastavte se a zamyslete se nad tím, jak vaše odsuzování druhým skutečně škodí. Každá lidská bytost si zaslouží lásku a přijetí. Odsuzování druhých posiluje toxicitu a nenávist. Odsuzování lidí nepomáhá ani vám, ani jim.