Nedávno jsem na Facebooku zcela spontánně sdílel příběh o studii s psilocybinem, která se odehrála v Marsh kapli, v roce 1961. Jeden z hlavních iniciátorů této studie byl Timothy Leary. Posléze jsem zjistil, že Leary měl shodou okolností v ten stejný den výročí nedožitých sto let. Rád bych sdílel článek s další unikátní studií, opět pod vedením Timothy Learyho, avšak tentokrát z poněkud drsného prostředí americké věznice. Timothy Leary je poněkud kontroverzní postava v článku se proto zaměřím i na jeho strhující příběh, který opravdu stojí za to. Připoutejte se, začínáme.
Timothy Leary v době vězeňského výzkumu působil jako profesor psychologie na Harvardu. Byl člověkem inovátorským, rád svými výroky provokoval a boural společenská paradigmata, což ho nakonec stálo nejen kariéru… Ale nepředbíhejme.
JAK PROFESOR K HOUBIČKÁM PŘIŠEL
V srpnu roku 1960 měl Timothy Leary svojí první psychedelickou zkušenost. Bylo to v Mexiku a tenkrát vyřkl svou proslulou větu: „Psychedelické sezení mi dalo víc než celé roky studie psychoanalýzy.“ Po tomto zážitku byl Timothy Leary a jeho kolegové na Harvardu zcela pohlceni psychedelickým entusiasmem. S velikými plány se vydali do nového neprobádaného světa lidského psyché. Během jednoho roku měli za sebou mnoho profesních sezení s více jak 200 osob. Osmdesát procent z nich prohlásilo, že se jednalo o nejzásadnější zkušenost v jejich životě.
EXPERIMENT S VĚZNI
V roce 1961 přišel Timothy Leary s nápadem provést výzkum s psilocybinem na trestancích v concordské věznici, v Massachusetts. Ve spolupráci s harvardskou univerzitou dostal požehnání od autorit a experiment s vězni se mohl uskutečnit. Pokusy probíhaly téměř po dobu tří let, za podpory patnácti psychologů z Harvardu a několik desítek vězňů. Vězeňské cely se změnily v terapeutické místnosti vybavené gramofony, obrázky. Vězňům se podával psilocybin s několika týdenními přestávkami. Mezitím s trestanci probíhaly rozhovory, vyplňování dotazníků a různé formality.
Někteří vězni byli v průběhu experimentu propuštěni, leč výzkumníci s nimi pracovali nadále i na svobodě. Profesoři zřídili pro tyto propuštěné vězně dokonce telefonní bezpečnostní linku s nepřetržitou 24hodinovou službou v akutních případech. Vypadalo to na skutečně slibný projekt. Již v druhém roce studie se ukazovaly vynikající výsledky v testech. U vězňů došlo k významným změnám v objektivních ukazatelích. V psychologických testech vězni vykazovali více zodpovědnosti, menší sklony k depresi a agresivitě, více ochoty ke spolupráci a touhy po změně. Osobnostní skóry se dramaticky změnily směrem ke zlepšenému duševnímu zdraví. Připravovaly se další plány a výcvik vězeňských zaměstnanců a psychologů . Počítalo se s tím, že tento experiment bude probíhat další měsíce a roky, k získání co nejvíce dat.
Páni psychologové byli nadšeni, neboť tento experiment mimo jiné ukázal snížení recidivity vězňů ze sedmdesáti na deset procent. Což byl výsledek více než úžasný. Samotný ředitel věznice Tom Grennan byl šokován a nechápal jak je něco takového vůbec možné. Timothy Leary naivně zvěstoval veliké společenské změny, pokud se psychedelika dostanou nejen k široké veřejnosti, ale i k vládnoucím strukturám. Bohužel, tak jednoduché to není, jak se ukázalo.
Experiment úspěšně pokračoval, i když výzkumníci samozřejmě potřebovali více časů a více pokusných vězňů. Timothy Leary vzpomíná, že nejtěžší na tom všem byla neustálá nutnost uklidňovat státní administrativu, která házela vědcům klacky pod nohy a i přes pozitivní výsledky nakonec další experimenty nepovolila. Do toho zde byla další překážka v podobě konzervativních staříků na Harvardu, kteří z těchto výzkumů a dalších hrozeb narušující jejich paradigmatu začínali dostávat osypky. Konflikt mezi úzkoprsou psychologickou scénou a mladými inovativními profesory začal nabírat na síle a nakonec byl Timothy Leary spolu s dalšími profesory vyhozen ze samotného Harvardu.
Nastala nová etapa. Šedesátá léta a kontrakultura hippies, ve které psychedelika hrála klíčovou roli. Společenská atmosféra začala přituhovat. Státní aparát zařadil psychedelika, včetně psilocybinu, do kategorie zakázaných látek, na jejichž uživatele a výrobce uvaloval nehorázné tresty. Vláda zastavila veškeré vědecké výzkumy a mnoho vědců, psychologů, chemiků, badatelů se přesunulo do ilegality a undergroundu, včetně Timothy Learyho, který dál nebojácně prezentoval své názory veřejně, což se mu nakonec vymstilo. Na popud OSN se zastavily výzkumy s psychedeliky prakticky po celém světě.
Mimochodem, poslední zemí, kde se LSD distribuovalo a kde se s touto látkou prováděl výzkum, bylo Československo.
HON NA ČARODĚJNICE
Válka proti psychedelikám začala. Dokonce prestižní vědecký časopis Science vytiskl článek, kde psychedelika diskreditoval mnoha falešnými tvrzeními. Později se však ukázalo, že článek byl napsán na politickou objednávku kanceláře tehdejších politických vůdců. Prezident Nixon byl ikonou války proti drogám. Nixon prohlásil Timothy Learyho za nejnebezpečnějšího muže Ameriky. Hon na čarodějnice začal. O několik let později časopis Science svá stará a nepravdivá tvrzení ohledně psychedelik vzal nenápadně zpět, když zveřejnil novou studii.
Leary byl nadále neúnavným advokátem psychedelik. Někteří akademici Learymu právě toto vyčítají. Psychedelika se přirozeně rozšířila mezi lidmi, zatímco psychologové, akademici, ztráceli svůj monopol. Leary byl ale přesvědčen, že tyto látky jsou pro lidi. Příčila se mu idea, že psychedelika jsou určena jen pro elitní skupiny vědců a lékařů.
Timothy Leary neskrýval svojí irskou revolucionářskou povahu a často se angažoval i ve společensko-politickém světě. Stal se dokonce protikandidátem Ronaldu Reaganovi na post guvernéra Kalifornie a to navzdory své anarchistické averzi vůči politickému a mocenskému světu. Udělal výjimku a pokusil se o vytvoření změny zevnitř. Kritizoval americkou politiku, vojenské intervence. Learyho kampaň se jmenovala Come Together. Slavnou píseň Come Together napsal John Lennon právě pro tuto kampaň k podpoře Timothy Learyho, který byl jeho přítelem. Tato píseň vyšla na posledním albu skupiny The Beatles – Abbey Road. Bohužel Leary byl příliš naivní, příliš moc si zahrával a stal se trnem v oku vládnímu aparátu. Vše se brzy otočilo proti němu.
DALŠÍ VĚZEŇSKÝ EXPERIMENT
Leary byl nejprve sledován, diskreditován; do jeho domu několikrát vtrhly ozbrojené policejní jednotky. Nic zásadního však nenašly. Čekalo se na každou chybu, kterou udělá. Nakonec byl Leary zatčen poté, co mu kontrola na mexických hranicích našla v kapse zmačkanou cigaretu s marihuanou, kterou mu údajně nastrčila policie. Soud odsoudil Learyho na 30 let vězení, s odůvodněním, že svým společenským vlivem je špatným příkladem americké mládeži.
Profesor, filozof, vědec, psycholog, který vyvíjel snahu o snížení kriminality, nakonec sám skončil ve vězení. Ten největší bizár ještě přišel, neboť Leary při vstupu do vězení musel vyplnit psychologický test, který on sám v minulosti pro věznice vypracoval. Tento test vyhodnocoval schopnosti vězňů, podle kterých byli pak přiřazováni k určitému zaměstnání v rámci věznice. Timothy Leary ho vyplnil tak, aby se mohl stát ve vězení zahradníkem, což se mu povedlo.
Jenže Leary ve vězení nezahálel a vypracoval detailně útěk, který se mu úspěšně povedl. Po útěku se mu podařilo v převleku utéct z USA a po různých nepříjemných peripetiích v Alžíru se nakonec usadil ve Švýcarsku, kde mu byl udělen politický azyl. Prezident Nixon a generál John Mitchell apelovali na švýcarskou vládu, aby Learyho vydala. Švýcarská vláda se však Timothy Learyho zastala a odmítla ho americkým orgánům vydat, neboť vyhodnotila Learyho uvěznění za politicky motivované. Timothy Leary se bohužel jednoho dne rozhodl odletěl na dovolenou do Afghánistánu, kde byl chycen a vydán americké vládě. Byl navrácen zpět do USA a opět uvržen do vězení, tentokrát s trestem na doživotí.
Po odchodu prezidenta Nixona se v USA situace začala trochu uklidňovat a Timothy Learymu se podařilo trest zkrátit, žel vykoupením tím, že se upsal americkým tajným službám, kterým předával informace o osobách z organizace, která mu pomohla k útěku. Leary vypovídal pro FBI jako tajný agent pod jménem Charlie Thrush. Mnoho jeho přátel mu kolaboraci s FBI neodpustili. Avšak osobní svoboda byla pro Timothy Learyho asi větší prioritou.
KONEC TIMOTHY LEARYHO
Po propuštění pokračoval ve svém psaní knih a kromě psychedelik byla jeho novou fascinací kyberkultura a počítačová technologie. Stal se vývojářem softwarů, fascinovali ho videohry, byl internetovým vizionářem. Už v osmdesátých letech popisoval, jak bude fungovat internet, online obchody. V roce 1991 popsal fungování sociálních sítí. V roce 1996 zemřel ve věku 75 let na rakovinu.
BONBÓNEK NA ZÁVĚR
Říká vám něco jméno John Griggs? Jestli ne, tak si poslechněte tuto kuriózní historku. John Griggs byl v první polovině šedesátých let šéfem kalifornského gangu, znám pro své krádeže a obchody s drogami a zbraněmi. Griggs se dočetl o jakési nové droze LSD, jenž vyvolává nevídané stavy. Rozhodl se tuto neznámou drogu získat. Po krátkém pátrání zjistil, že LSD zatím neproniklo k široké veřejnosti, neboť přístup k ní má jen pár doktorů. Jeden z těchto doktorů sídlí poblíž sídla gangu, v jisté vile v Hollywood Hills. Griggs se svými kumpány vilu přepadli právě ve chvíli, kdy se tam konal večírek akademiků. Griggs namířil na doktory svojí bouchačku a vyžádal si veškeré zásoby nové drogy.
Hostiletelé však byli vstřícní a jeden z profesorů ukázal na ledničku v horním regálu, kde uchovával několik stovek dávek LSD. Profesor byl natolik laskavý, že jim dal instrukce k užívání. Griggsův gang sebral všechny zásoby LSD, nasedli do svého džípu a na cestu si každý z gangu vzal dvě tabletky s očekáváním drogového prožitku jaký znali z alkoholu, heroinu a jiných tvrdých drog. To, co ale přišlo je šokovalo. Když přijeli na svojí oblíbenou pláž, LSD již začalo účinkovat. Gangsteři nejprve netušili, co se s nimi děje. Účinek LSD začal gradovat a podle slov Griggse zažili všichni mystický zážitek. V tom okamžiku všichni naházeli své bouchačky do moře.
Druhý den si Griggs objednal knihy o filozofii a psychologii a po tomto zážitku skoncoval se svými kriminálními aktivitami a založil slavnou komunitu BEL – Brotherhood Of Eternal Love (Bratrství věčné lásky). Trochu jak z laciné filmové parodie, že? Je to ale skutečný příběh. BEL byla jednou z prvních a největších hippie komunit v Americe.
Griggs se stal vyhledávaným undergroundovým terapeutem. Založil obchůdky, kde prodával duchovní literaturu, orientální oblečení a samozřejmě byl znám svojí distribucí nejčistšího LSD té doby, známého jako Orange Sunshine. Jo, a byl to John Griggs, který napomohl Timothy Learymu utéct z vězení. Kruh se uzavírá.
Mimochodem nedávno byla zveřejněna studie, která odvážně tvrdí, že psychedelika snižují míru kriminality efektivněji než policie. Nevěříte? Čtěte zde
Love and Peace!
Jirka
◦○◦━◦○◦━◦○◦━◦○◦
Pokud si myslíte, že moje práce stojí za to, uvítám jakoukoli formu podpory. Vaše drobné příspěvky mi lépe pomůžou udržet moji práci aktivní a rozvíjet ji dál. Kliknutím na logo PayPalu níže nebo na číslo účtu 2025042011/3030 můžete přispět částkou, kterou považujete za vhodnou.
Díky a s láskou
Jirka
