Je fascinující sledovat, že veškerá hlavní náboženství začínala s božstvy spojenými s válkou, mocí a až později se rozvíjela směrem k univerzálnější spiritualitě a etickým principům.
⋆⋅⋆⋄✧⋄⋆⋅⋆
Starozákonní Jahve nebyl příliš mírumilovnou bytostí. Koneckonců, Jahve byl původně bohem vulkanickým, bohem bouří a válek primitivních nomádských kmenů v Kanaánu. Později byl Jahve přijat Izraelity a stal se v náboženském panteonu jedním ze synů nejvyššího Boha Ela.
Přibližně tisíc let před Kristem si Jahve získal na popularitě, přičemž zpočátku soupeřil o svou pozici s bratrem Baalem. Nakonec však Izraelité sloučili Jahveho a Ela do jednoho nejvyššího božstva, a tak se zrodil monoteistický jahvismus. Jahve však zůstával stále spíše etnickým bohem, patronem kmene, který se staral pouze o práva a výsady Izraelitů. Byl to Bůh žárlivého a pomstychtivého charakteru.
⋆⋅⋆⋄✧⋄⋆⋅⋆
Jak se rozvíjela lidská společenství, proměňovala se morálka a s ní i tvář samotného Boha. Bůh se stával postupně pokrokovějším, morálnějším a empatičtějším. Byť měl ještě dlouhou cestu před sebou.
Velký upgrade Boha nakonec přišel s křesťanstvím. Bůh byl aktualizován na bytost univerzální, spojenou s láskou a milosrdenstvím…
Pravdou je, že církvi ani teologům se nedařilo tyto ideály následovat, spíše je úspěšně mařily. Ale něco se dralo ven. A hnací silou bylo něco velmi kladného.
⋆⋅⋆⋄✧⋄⋆⋅⋆
Indická náboženství si prošla podobným vývojem. Na počátku bylo rovněž uctívání válečných hrdinů. Začalo to kultem kmenového hrdiny Vasudevy, což byl rodový bůh, patron válečnických klanů.
Popularita Vasudeva rostla a z klanového patrona se stával lidový hrdina a zastínil tak dokonce slávu některých védských bohů. V průběhu vývoje byla postava Vasudévy sloučena s védským Višnuem a s dalšími postavami lidových legend. Postupně se kult Vasudevy spojil s různými filozofickými proudy, přijal i prvky buddhismu, jógy a začal šířit silné morální hodnoty – jako je nenásilí a vegetariánství. Z původně lokálních a kmenových válečných hrdinů a přísných bohů se začali stávat univerzální bytosti s jemnějším charakterem, šířící hodnoty lásky a transcendence.
⋆⋅⋆⋄✧⋄⋆⋅⋆
Není to však náboženství, které je hnací silou. Koneckonců ateističtí myslitelé a sekularizované společnosti dokazují, že k ukotvení morálních hodnot není nutné náboženství. Je to spíše lidský duch a vědomí, které postupně prochází evolucí, během níž se lidstvo odpoutává od pragmatických rituálů a mocenských vztahů směrem k hlubším ideálům. Těmi jsou především láska, soucit a vnímání jednoty všeho živého. Tento vývoj je jako by přitahován neviditelnou gravitační silou, která nás vede k hodnotám přesahujícím pouhé individuální přežití a teritoriální konflikty.
⋆⋅⋆⋄✧⋄⋆⋅⋆
Náboženství se ale stále vyvíjí i ve 21. století. Podoba i charakter Boha se stále mění s tím, jak se mění lidé. Někteří teologové dnes opouští dokonce představu všemocného Boha. Například křesťanský teolog Thomas Jay Oord, který je inspirací mnoha progresivních křesťanů, tvrdí, že tradiční předpoklad, že Bůh je všemocný, není správný; je logicky chybný a neslučitelný s existencí zla a utrpení. Navrhuje nové chápání Boha jako „amipotentního“, neboli poháněného láskou. Podle Oorda je největší chybou křesťanské teologie to, že sice mluví o lásce, ale nestaví ji na první místo.
⋆⋅⋆⋄✧⋄⋆⋅⋆
Možná nám to naznačuje, že skutečný Bůh, ať už ho nazýváme jakkoliv, není nějakou konečnou entitou, ale spíše se nachází ve volání po hlubším spojení. Možná, že Bůh není bytost, která produkuje lásku; není bytost, ke který máme směrovat svou lásku. Možná, že Bůh je přímo ta Láska – Láska – jako nejjemnější vrstva reality – která nás stále vyzývá, abychom ji postavili na první místo.
◦○◦━◦○◦━◦○◦━◦○◦
Pokud si myslíte, že moje práce stojí za to, uvítám jakoukoli formu podpory. Vaše drobné příspěvky mi lépe pomůžou udržet moji práci aktivní a rozvíjet ji dál. Kliknutím na logo PayPalu níže nebo na číslo účtu 3237673012/3030 můžete přispět částkou, kterou považujete za vhodnou.
Díky a s láskou
Jirka
